Aktualizováno: 17. 11. 2024
|
|
100 let Litovelských místních drah 13. - 15.6.2014Přelom 19. a 20. století byl na železnici ve znamení rozkvětu tzv. lokálních drah, které navazovaly na páteřní síť železniční sítě. Úrodné litovelsko získalo první železniční spojení v roce 1845 otevřením tzv. Olomoucko-pražské dráhy v místech dnešní stanice Červenka. Pro okresní město Litovel však bylo nádraží nevhodně umístěné z důvodu velké vzdálenosti od města. Železnice se městu Litovel přiblížila v roce 1886 otevřením dráhy Červenka - Litovel, na jejíž realizaci měl velké zásluhy litovelský cukrovar. Avšak ani toto spojení průmyslově vzkvétající Litovli nestačilo. Na počátku 20. století, v samém závěru lokálkového ”boomu” v Předlitavsku, vznikly dva projekty na spojení Litovle s místní dráhou Olomouc - Čelechovice, která by vedla úrodným územím Hané a pomohla tak přepravě zemědělských produktů, především pak cukrové řepy do litovelského cukrovaru. Lokální dráha z Litovle do Velké Senice s odbočkou do Mladče a s vlečkou do litovelského pivovaru byla upřednostněna před tratí Litovel - Příkazy, která měla být zřízena jako elektrická. Finální projekt trati byl dokončen v roce 1910 a v únoru 1913 se začalo se stavbou místní dráhy. Pro provoz na místní dráze byly objednány dva stroje továrního typu 41 (odpovídající sérii 97 kkStB) u První česko-moravské továrny na stroje v Praze, které byly vyrobeny v roce 1913. Označeny byly 1 „Litovel” a 2 „Cholina”, po postátnění trati jako 310.0134 a 310.0135 ČSD. Dne 1. srpna 1914 byla zahájena doprava na této místní trati. Zahájení dopravy se však obešlo bez slavností, neboť Rakousko-Uhersko bylo na počátku 1. světové války. Společně se zahájením provozu převzala Místní dráha i provoz na státní trati Červenka - Litovel. Několikrát však musela Místní dráha toto provozování pozastavit z důvodu nízkého stavu personálu odveleného na bojiště. Velkým mezníkem v historii trati bylo až její postátnění v roce 1931, kdy provoz převzaly Československé státní dráhy. Do dnešní doby se dochovala parní lokomotiva 310.0134 s původním označením č. 1 „Litovel”. Po zestátnění v roce 1931 prošla parní lokomotiva 310.0134 výtopnami v Olomouci, Brně a Jihlavě. Posledním místem jejího pravidelného provozu v letech 1951 až 1970 byl cukrovar Bedihošť. Další roky přečkala jako neprovozní exponát nejdříve v České Třebové (pro chystaný železniční skanzen), potom v Kořenově a od roku 1993 v Turnově. Zde ji Klub přátel železnic Českého ráje začal opravovat do provozuschopného stavu a od 18. června 2002 je opět využívána k nostalgickým jízdám. V roce 2013 oslavila tak již 100. výročí a pro její věk se jí vžila přezdívka „Babička”. Při loňských oslavách 110. výročí železnice mezi Turnovem a Jičínem, 100. výročí turnovské parní lokomotivy 310.0134 a 20 let od vzniku Klubu přátel železnic Českého ráje byla v neděli 6. října 2013 na lokomotivu 310.0134 umístěna tabulka se jménem „Litovel” a tato byla slavnostně pokřtěna samozřejmě pivem značky Litovel. Oslavy 100 let Litovelských místních drah byly původně připravované KCOD (Krajské centrum osobní dopravy) v Olomouci v úsporné variantě s využitím parní lokomotivy 314.303 „Kocúr” a tří historických vozů, které jsou deponovány v Olomouci. S tím se však nehodlalo smířit vedení města Litovel, které se snažilo od sponzorů sehnat dostatek finančních prostředků, aby se v rámci oslav dostala parní lokomotiva 310.0134 zpět na domovskou trať, na které zde před sto lety jezdila. Rozsah jízd zvláštních vlaků byl nakonec velice bohatý a kromě obou parních lokomotiv 310.0134 „Litovel” a 314.303 „Kocúr” byl vypravován ještě motorový vůz M131.101 „Hurvínek”. V pátek jezdily zvláštní parní vlaky pouze s parní lokomotivou 310.0134 „Litovel”. V sobotu se po 8. hodině přijely do Senice na Hané obě parní lokomotivy se svými soupravami historických vozů. Parní lokomotiva 310.0134 „Litovel” z Litovle předměstí a parní lokomotiva 314.303 „Kocúr” s přípřeží lokomotivy 701 585-5 „Prasátko” z Olomouce. Obě soupravy byly spojeny, v čele protokolárního vlaku Os 31310 stanula parní lokomotiva 310.0134 „Litovel” a na postrku parní lokomotiva 314.303, která na tento den dostala zapůjčené tabulky „Cholina”. V 9:25 vyrazil protokolární vlak Os 31310 na svoji slavnostní jízdu do Litovle předměstí. Souprava v tomto složení jezdila po celý den. Během soboty byl na trať vypravován ještě motorový vůz M131.101 „Hurvínek” s přívěsným vozem BDlm. V neděli opět jezdily pouze zvláštní parní vlaky s lokomotivou 310.0134 „Litovel”. Třešničkou na závěr třídenních oslav bylo projetí vlečky parním vlakem do pivovaru v Litovli, která již nebyla posledních 30 let využívána. O jízdy zvláštních vlaků byl nebývalý zájem. V pátek byly parní vlaky využívány především školními výlety pro jízdu do zastávky Mladeč jeskyně. K tomu přispělo i příjemné letní počasí, které nás snad jen v sobotu odpoledne dokázalo potrápit několika intenzivními přeháňkami. Sestavený report přibližuje průběh jízd zvláštních vlaků ze všech tří dní na několika zajímavých místech. Kooperace: KPKA Další informační zdroje:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|