Zkušební jízdy na „malém okruhu” dvoukolejné trati 1. 3. 2015

  Po několika slabších letech, kdy jsem v modelaření tápal, zda se nadále trápit s analogem nebo jej opustit a přestavět rozpracované kolejiště na digitál, se pomalu dostává kolejiště do stavu, kdy lze na něm zahájit testovací provoz. Během posledních let doznal původní námět podstatných změn. Rozšíření počtu kolejí doznalo hlavní nádraží a nádraží na lokálce již není koncové, ale průjezdné a vlevo je napojeno skrytým obloukem zpět do hlavního nádraží. Navíc z hlavního nádraží odbočuje ještě krátká lokální trať, která končí v tunelu dalším malým skrytým nádražím. Ale k podrobnostem se vrátím později.

  Kolejiště bylo původně připravované pro zavedení analogového provozu. Na kolejišti je tak při detailním pohledu z blízka viditelná ve spojích kolejnic spousta plastových izolačních propojek v připravovaných izolovaných úsecích. Přechodem z analogu na digitál ztratila tato příprava izolovaných úseků smysl a jediné využití těchto úseků zůstalo ve skrytém nádraží. Dnes se budu věnovat provozu na „malém okruhu”. Tak nazývám vnitřní ovál z hlavní dvoukolejné trati. Skryté nádraží má 4 průjezdné koleje a hlavní nádraží má v současném stavu 3 průjezdné koleje (lichá skupina kolejí). Ve schématu je znázorněno propojení s dalšími částmi kolejiště, konkrétně na obou zhlavích hlavního nádraží to jsou kolejové spojky se sudou skupinou kolejí a vlevo ještě spojka na kusou kolej s odbočkou na vedlejší lokální trať.

  Při rekonstrukci rozpracovaného analogového kolejiště na digitál byly stanoveny určité požadavky, ze kterých zase plynou jistá omezení:

• Digitalizované bude celé kolejiště a bude na něm tak možný provoz jen digitalizovaných lokomotiv.
• Kolejiště bude vybaveno nástrojem pro automatické vedení vlaků. Postupem času byla zvolena automatika LISSY i za cenu toho, že všechny digitalizované lokomotivy musely být upraveny (doplněny o vysílač LISSY).
• Kolejiště bude možné provozovat v plně automatickém režimu. Tento požadavek splňuje centrála Uhlenbrock Intellibox.
• Bude možné manuální ovládání provozu. Automatiku LISSY lze vypnout a přes digitální centrálu lze ovládat jízdu vlaků a ostatní periferie.
• Automatika bude na dvoukolejné trati realizována pro klasický pravostranný provoz a trať nebude banalizovaná.

Schéma „malého okruhu” (liché koleje hlavní dvoukolejné trati) a napojení na ostatní část kolejiště:

  „Malý okruh” je logicky rozdělen celkem na 9 oddílů - 4 staniční oddíly jsou ve skrytém nádraží, další 3 staniční oddíly jsou v hlavním nádraží a mezi nádražími je na každé straně vždy po jednom traťovém oddílu. Teoreticky pro n oddílů je možné provozovat v automatickém režimu n-1 souprav vlaků. Ovšem v takovém případě by provoz byl dost pomalý, protože vždy by byl volný jen jeden oddíl, do kterého by mohla vjet souprava vlaku a ta by následně uvolnila oddíl za sebou pro další vlak. Lepší je provozovat n-2 souprav vlaků, čili v mém případě na 9 oddílů 7 souprav vlaků. Návěstidla symbolizují hranici oddílu a ve skutečnosti nemusí být osazena. V každém oddílu je také symbolicky zobrazena souprava vlaku.

  Z hlediska automatického vedení vlaků je „malý okruh” rozdělen na dva samostatné celky, které spolu komunikují a předávají si soupravy vlaků:

• Skryté nádraží - je řízeno vlastní automatikou, která částečně vychází z původního analogového návrhu. Koleje jsou obsazovány a uvolňovány cyklicky. Traťové oddíly slouží pro předávku souprav mezi automatikou hlavního nádraží a skrytého nádraží.
• Hlavní nádraží - je kompletně řízeno pomocí LISSY. Vjezdový manažer LISSY řídí traťový oddíl před nádražím, ze kterého obsazuje staniční oddíly soupravami vlaků. Odjezdový manažer LISSY řídí traťový oddíl za nádražím, do kterého nechá odjíždět soupravy vlaků z obsazených staničních oddílů. Staniční oddíly jsou obsazovány náhodně a u „malého okruhu” není použito rozlišování kategorie vlaků při obsazování staničních oddílů.

  Krátký sestřih záběrů dokumentuje průjezd všech sedmi vlakových souprav po tomto „malém okruhu”. Ve schématu je vyznačeno celkem 10 fotomíst, na kterých byly kolem trati pořízeny záběry projíždějících souprav vlaků. Provozované soupravy vlaků nepředstavují konkrétní epochu a spíše jen ukazují možnosti, jak velké soupravy mohou na kolejišti jezdit s ohledem na délková omezení oddílů. Skladba hnacích vozidel napovídá, že hlavní dvoukolejná trať bude elektrifikována a nepředpokládám provoz parních lokomotiv, vyjma případného nostalgického provozu. Krajina je ještě hodně v surovém stavu, po základním zatravnění a detaily teprve budou postupně doplňovány.

• Schéma „malého okruhu” dvoukolejné trati ve formátu pdf a jpg
• Původní námět kolejiště ve formátu pdf a jpg
• Automatika skrytého nádraží „malého okruhu” dvoukolejné trati popis technické realizace skrytého nádraží