Železnice Desná - cesta vlakem do hor 23.9.2007

  V neděli 23.9.2007 definitivně skončilo astronomické léto a v 11:51 se ujal vlády podzim. Již delší dobu jsem plánoval uskutečnění projížďky po Železnici Desná a pořízení záznamu z jízdy po trati ze stanoviště strojvedoucího. Inspiraci jsem našel na internetovém TV kanálu od sousedů Bahn TV Online. Počasí ten víkend bylo mimořádně dobré, obloha čistě modrá, poslední záchvěvy léta. Povolení od vedoucího železničního provozu Železnice Desná pro vstup na stanoviště strojvedoucího jsem měl v ruce, takže jedeme.

  Cestu jsem začal v Petrově nad Desnou. Po nezbytné domluvě jsem nastoupil do vlaku 13765, který byl teprve na cestě do Šumperka a který ze Šumperka pojede zpátky směrem do Koutů nad Desnou. Veškerou potřebnou techniku jsem si rozložil na zadním stanovišti a připravil se na akci. Po příjezdu vlaku do Šumperka zbývá ještě 9 minut, které jsem využil na přeleštění okna a otestování kamery.

  Je 11:38, kamera běží a vlak 13764 sestavený ze dvou motorových vozů 810 odjíždí ze Šumperka. Odjíždíme přes severní zhlaví, kde ze stanice vedou dvě trati, naše do Koutů nad Desnou a sousední do Olomouce přes Uničov a Šternberk. Přejíždíme dva mosty, naše trať zatáčí více doleva směrem do Vikýřovic, druhá trať se stáčí doprava a přechází ve stoupání směrem do Nového Malína. Přijíždíme na první zastávku Vikýřovice u penzionu. Trať dále pokračuje podél zahrad nenáročným stoupáním do zastávky Vikýřovice. Za ní se trať opět napřimuje až k Petrovu nad Desnou. My však ještě zastavujeme na jedné z nejmladších zastávek, Vikýřovice-Lesní. Za touto zastávkou vyjíždíme do rovinatých polí a luk, kde je v dálce vidět stanice Petrov nad Desnou.

  Vjíždíme na hlavní kolej a po zastavení vlaku se oba motorové vozy rozpojí. Náš bude pokračovat dále do Koutů nad Desnou, zadní motorový vůz následně odjede do Sobotína jako vlak 23858. Protože původní trať vedla ze Šumperka do Sobotína, pokračuje hlavní staniční kolej tímto směrem. Ze stanoviště vidíme před sebou přejezd se silnicí č. 11 směrem na Ostravu, který je zrovna modernizován a budou na něm automatické závory. Momentálně je však mimo provoz a musíme podle návěsti snížit rychlost a dávat zvuková znamení. Dostáváme Všeobecný rozkaz "V" a odjíždíme ze stanice.

  Trať se stáčí více vlevo do údolí říčky Desné. Přejíždíme přejezd s místní silnicí spojující Petrov nad Desnou s Rapotínem, přejíždíme ocelový most, který byl kompletně obnoven po povodni 1997, a je tu Rapotín zastávka. Tady musíme podle Všeobecného rozkazu "V" zastavit, protože s modernizací předchozího přejezdu jsou spojena provozní omezení. Před sebou vidíme, že závory teprve teď začínají uzavírat přejezd se silnicí č. 44. Teprve potom můžeme pokračovat do nedaleké zastávky Rapotín.

  Ještě nedávno byla tato zastávka nákladištěm a vedle bývalé staniční budovy stálo skladiště. Při odjezdu ze zastávky jsou ještě patrné stopy po úpravách kolejového svršku. Do místních skláren vedla vlečková kolej, která byla teprve nedávno zrušena a při modernizaci přejezdu tak mohly být závory posunuty blíže.

  Jedeme směrem k Velkým Losinám. Úplně vlevo nám stromy zakrývají pohled k zámku Velké Losiny. Několika oblouky se vyhýbáme zahradám a vjíždíme do výpravny Velké Losiny. Návěstidlo u samovratného přestavníku první výhybky bliká bílým světlem, vše je v pořádku. V této výpravně se křižují některé protijedoucí vlaky. Bezobslužnost výpravny je zajištěna použitém samovratných přestavníků. Vlak jedoucí od Šumperka nebo Koutů nad Desnou vjíždí na svoji kolej a při odjezdu si sám přehodí výhybku se samovratným přestavníkem na odjezdovém zhlaví.

  Po telefonickém ohlášení jedeme dále. Při odjezdu z výpravny si přehazujeme zmiňovaný samovratný přestavník a jsme na širé trati, která přechází do prudšího stoupání. Velké Losiny zastávka je u místní silnice mezi Velkými Losinami a Maršíkovem. Údolí se začíná pomalu zužovat a vlevo se k trati přimyká silnice č. 44 směřující do Jeseníku. Nikdo z cestujících nechce vystupovat a proto zastávku Loučná nad Desnou - Filipová projíždíme. Vpravo mezi porostem se občas objeví zbytky z kdysi velkého nákladového nádraží, které bylo používáno při stavbě přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně. Objevují se první stavení Loučné nad Desnou. Přejíždíme opět říčku Desnou a trať se vine blíže k nástupišti zastávky Loučná nad Desnou. Při povodni 1997 bylo kolejiště výpravny značně poškozeno a druhá kolej tak nebyla obnovována. O původním stavu výpravny dnes vypovídá ještě stojící budova skladiště a v pozadí zbytky rampy.

  Pokračujeme dále, trať stále stoupá, oblouky jsou ostřejší a traťová rychlost je 40 km/h. Trať přechází ne levou stranu údolí a začíná se skrývat v bujné vegetaci. Zastávka Loučná nad Desnou - Rejhotice vypadá na první pohled nedokončená. Bylo vybudováno vyvýšené nástupiště, ovšem nepotřebná manipulační kolej nemohla být snesena. Ústí do ní sice nepoužívaná vlečková kolej z firmy STRONG WOOD, s.r.o., která však nebyla oficiálně zrušena.

  Poslední úsek trati nám nenaskýtá příliš rozhledu po údolí, které je zde dosti úzké a trať vede spíše ve svahu a v zářezu. Teprve před příjezdem do stanice Kouty nad Desnou se nám naskytne trochu větší rozhled. Na vjezdu do stanice je opět výhybka se samovratným přestavníkem. Staniční budova bylo v roce 2006 kompletně zrekonstruována za finanční podpory Evropské Unie a státního rozpočtu ČR.

  Tady naše cesta končí. Jízdní doba dle grafikonu je ze Šumperka 38 minut. Zbývá mi jen uklidit techniku a stejným motoráčkem, tentokrát jako vlak Os 13767, přijíždím v 12:58 zpět do Petrova nad Desnou.

• Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně  pár základních informací