Základní dvojkolejná trať je položena. Zbývalo dokončit obě nádraží, především dodatečně
osadit chybějící výhybky a provést testovací jízdy. Další práce probíhaly souběžně na několika částech
a vždy jsem se věnoval té, která mě momentálně bavila:
- celé těleso trati bylo nabarveno již zmíněnou tónovací pigmentovou barvou REMAKOL s
odstínem 0284 HNĚĎ TMAVÁ, pochopitelně jen na viditelných úsecích trati. Hned po této práci následovalo
mnoho hodin nepopulárního doštěrkování kolejí. Tato
práce vyžaduje hodně trpělivosti. Štěrkování každého úseku jsem dělal na etapy. Mezipražový prostor
mezi kolejnicemi byl štěrkován ještě před navlečením kolejnicových prutů, vyjma výhybek, které bylo
nyní nutné doštěrkovat.
Také v prostoru budoucích ostrovních nástupišť jsem nejdříve přilepil hrany nástupišť výšky 10 mm od
Auhagenu. Vlastní doštěrkování výhybek bylo nutné věnovat maximální pozornost, aby přebytečný štěrk a
možné vzlínající lepidlo v něchtěných místech u přídržnic, jazyků a srdcovek nezpůsobilo neplechu.
U trati jsem pokračoval štěrkováním vně kolejí, vlastního náspu, z obou stran.
- stavba vedlejší trati pokračovala stavbou stoupání plánovaným tunelem až k hornímu koncovému nádraží.
Těleso trati je každých 10 až 15 cm podepřeno a na vyplnění volného prostoru jsem vyzkoušel montážní polyuretanovou pěnu.
Při její
aplikaci bylo nutné dávat pozor na nechtěné potřísnění kolejí a pěnu bylo nutné aplikovat postupně, než se vyplnil celý
prostor. Montážní pěna přibližně trojnásobně zvětší svůj objem a její tlak by mohl způsobit deformaci tělesa
trati. Vlastní koncové nádraží je situováno v prostoru nad skrytým odstavným nádražím, v celé délce segmentu.
Popisu celé této stavby bude věnována samostatná kapitola.
- neodolal jsem a na jednom z bočních segmentů jsem se pustil mezitím do budování
terénu. Na levém zhlaví hlavního nádraží vychází trať velkým obloukem, zařízne se do terénu a zaústí
do tunelu. Tady jsem udělal změnu oproti plánku, kde vede trať rovinou a ústí v tunelu. Pro hrubou stavbu
kopců jsem použil bloky polystyrenu tlouštky 40 a 20 mm. K lepení jsem opět použil disperzní lepidlo
DUVILAX LS-50. Na okrajích segmentu je s ohledem na pevnost použit JACKODUR. Vlastní portál tunelu
pro dvojkolenou trať pochází od firmy Auhagen, vnitřní klenbu jsem zhotovil z lepenky a polepil imitací kamene,
aby pohledu do tunelu nepůsobil divně. Po hrubém vytvarování krajiny jsem polystyren polepoval papírovými
ručníky, které oproti klasickému polepování novinami lépe kopírovaly vytvarovaný terén. Pro přesné vytvoření
zářezu a opěrných zdí jsem si ze starého podvozku zhotovil podle normy šablonu, kterou jsem
kontroloval průjezdný profil. Základ opěrných zdí je z lepenky tlouštky 1mm
Tyto časově náročné práce jsem si zpříjemňoval občasným poježděním, na jehož začátku bylo vždy
nutné důkladně vysát zbytky štěrku, zkontrolovat průjezdnost trati, zejména v prostoru výhybek a
projet trať čistícím vozem.
Další informační zdroje:
Auhagen tradiční výrobce staveb a krajinných doplňků,
které byly v této fázi stavby použity
|
WebArchiv
Kontakt
Info
Datové zdroje
Poslední navštívené reportáže