Aktualizováno: 17. 11. 2024
|
|
Zvláštní vlaky na Čiernohronské železnici 21.4.2013Jarní a podzimní období patří k těm nejvíce fotogenickým. Zatímco na jaře nás okouzluje probouzející se příroda s pestrostí květů, na podzim vykouzlí první ranní mrazíky na listech celou škálu teplých barev. Ovšem pro fanoušky železnice letošní rok teprve začíná. V květnu se otevírají železniční muzea a spolky začínají pořádat první jízdy pro veřejnost. Nám se ještě v dubnu naskytla příležitost vychutnat si jízdy zvláštních vlaků na poněkud užším rozchodu, 760 mm původně lesní Čiernohronské železnice v Čiernom Balogu a okolí. Doprava dřeva z Horehroní byla po několik století doménou vodních toků. Stávající bystřiny v okolních údolích nebyly pro splavování dřeva moc vhodné. Bylo nutné koryta upravovat a budovat vodní nádrže k zajištění dostatku vody pro splavení vytěženého dřeva, kulatiny, spíše kratších polen. Úzkorozchodná železnice s rozchodem 750 mm si vydobyla svoje místo již v roce 1878 při dopravním spojení mezi železárnami v Podbrezové a slévárnou v Hronci. Původní plány lesní železnice počítaly s vybudováním spojení mezi pilami v Čiernom Balogu a Hronci a s napojením na normálněrozchodnou železnici v Podbrezové. První část trati z Čierneho Baloga do Hronca byla dána do provozu v roce 1909 a železnice měla maďarský název Feketegaramvölgyi Vasút (F.G.V.), přeloženo jako „Dráha v údolí Čierného Hronu“. Následná dostavba trati z Hronca do Podbrezové si vyžádala změnu v projektu. Kvůli rozvoji hutí v Podbrezové došlo mezitím k posunutí železniční stanice a napojení lesní železnice kvůli stísněným podmínkám muselo být provedeno jinak. V roce 1910 byla z Chatimechu vybudována normálněrozchodná vlečka do Hronca vedená paralelně se zmiňovanou hutní úzkorozchodnou tratí a v Hronci bylo vybudováno překladiště mezi lesní železnicí a normálněrozchodnou vlečkou. Další rozšiřování sítě lesní železnice nebylo přerušeno ani během 1. světové války, kdy byli na zemních pracích nasazeni především váleční zajatci. V nově vniklé Československé republice byla lesní železnice přejmenována na Čiernohronskou lesní dráhu (Č.H.L.D.) a neustávalo ani budování dalších odboček do okolních údolí. Délka všech tratí lesní železnice dosáhla úctihodných 132 km. V letech 1927 - 1962 byla v úseku Čierny Balog - Hronec zavedena osobní doprava. Bohužel ani tato lesní dráha nemohla odolávat dostupné a operativní automobilové dopravě. Postupně v 60. letech začalo docházet k omezování provozu, redukci železniční sítě a 31. prosince 1982 byl provoz ukončen na zbývajících 36 km trati. Z nařízení vlády SSR měla být lesní železnice do konce roku 1985 kompletně zlikvidována. Ještě v roce 1982 se díky nadšencům podařilo lesní železnici zapsat na seznam státních kulturních památek. V roce 1983 vznikl ve Vydrovské dolině bezplatný pracovní tábor „Strom života“, jehož brigádníci pomáhají při obnově železničky. Slavnostní zahájení obnoveného provozu na lesní železnici, výletních vlaků pro veřejnost, bylo 1. května 1992. Centrum Čiernohronské železnice je v Čiernom Balogu, odkud jsou vypravovány výletní vlaky pro veřejnost. Pro letošní rok 2013 jsou v nabídce tyto vlaky:
Hlavní výletní sezóna je od 1. května do 30. září. V období hlavních letních prázdnin jezdí výletní vlaky denně. V období mimo letní prázdniny jezdí vlaky jen na požádání a pro určitý minimální počet cestujících. Podrobné podmínky jsou uvedeny na skládacím letáčku. Mimo tyto vypravované sezónní výletní vlaky je taktéž možné si objednat mimořádný vlak kdykoliv po celý rok. Slavnostní zahájení letošní sezóny je plánováno na 1. května 2013. Ovšem naše zvláštní vlaky byly organizačním týmem připraveny ještě 10 dní předem. V sobotu dopoledne nás čekala projížďka úseků tratí Čierny Balog - Dobroč a Čierny Balog - Šánské. Vozby vlaků se zhostily parní lokomotivy U45.903 a U34.904 se soupravou osobních vozů a prázdných plošinových vozů. Soupravy vlaků se v průběhu dne měnily dle rozpisu. Po sobotním celodenním programu byl na neděli připraven zkrácený jen dopolední program s posunutým časem obědu. Ranní jízda za zlatavých paprsků vycházejícího slunce byla umocněna chladem a trochou mlhy po sobotních deštích. Opět jsme vyrazili z Čierneho Baloga směr Dobroč, ovšem tentokrát s naloženými opleny. Cestou nemohla chybět osvědčená a vděčná fotomísta. Času však nebylo nazbyt. Po návratu do Čierneho Baloga rychle dozbrojit parní lokomotivy a jedeme směr Šánské. Na této výhybně jsme se neplánovaně zdrželi z technických důvodů. Jeden pár ložených oplenů musel být ze soupravy odstaven. To nám však nebránilo pokračovat do Hronca, našeho hlavního cíle nedělních jízd. Tam následovalo pózování parních lokomotiv, posunování, přestavení souprav vlaků a po projetí splítky jsme se vydali na zpáteční jízdu směr Čierny Balog doplněnou několika foto zastávkami. Jak jsem zmínil v úvodu odstavce, nedělní program byl kratší a po obědě jsme se všichni vydali ke svým domovům. Průběh nedělních, neméně zajímavých jízd zvláštních vlaků je zdokumentován v sestřihu, který chronologicky zachycuje průběh akce. Jízdy s prázdnými i loženými vozy byla velmi atraktivní, neboť v sezóně při jízdách výletních vlaků se běžný návštevník s ukázkou nákladní dopravy na této lesní dráze nesetká. Další informační zdroje:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|